Spankingový klub I

Jmenuji se Petra je mi 20. Studuji v Praze na Univerzitě. Bydlím na koleji. A toto byl můj první (ale rozhodně ne poslední) spankingový zážitek.

Představa, že dostávám výprask mně velice vzrušovala. Ale dost jsem se bála. „Co když přitom poznám nějakého šíleného sadistu?“ Podobné otázky se mi pravidelně honily hlavou, zvláště když jsem na internetu surfovala na spankingových stránkách.

Až jednou jsem dostala odvahu a odpověděla na zajímavý inzerát. „Spankingový klub hledá dívku, která by chtěla dostávat pravidelně výprask. Diskrétnost zaručena.“ Na internetových stránkách uvedených u inzerátu, jsem našla přezdívky a zážitky několik dívek, co už jsou členkami klubu. Při jejich čtení jsem krásně zvlhla. Dodala si odvahy a odpověděla na inzerát. Jako odpověď jsem dostala datum, čas, adresu a heslo, které mám říci.. Bylo to v sobotu, na adrese v Praze, takže nebylo co řešit.

Přesto jsem si udělala bezpečnostní opatření. I když jsem spíš samotářský typ, dala jsem jedné kamarádce, Monice, které jsem věřila dopis s tím, že kdybych se jí neozvala, ať ho otevře a bude pak vědět co dělat. Slíbila mi to a já se trochu uklidnila.

V sobotu jsem vyrazila. Adresu jsem našla poměrně snadno. Byla to malá vilka, bez označení jména na zvonku. Chvíli jsem postávala před ní, pak si dodala odvahu a zazvonila. Z reproduktoru u zvonku zazněla výzva, ať řeknu heslo. Řekla jsem ho, hlas se mi malinko třásl. Zabzučel bzučák a já šla dál.

Dveře byly odemčené. Za nimi stál kluk, rozhodně starší než já, ale ne zas o moc. Na obličeji měl masku. Řekl mi, ať jdu za ním. Poslechla jsem. Vs jsme do místnosti. I s mým průvodcem tam stáli čtyři kluci a klečeli tam tři dívky. Všichni měli na obličeji masku. Řekli mi, ať se postavím doprostřed místnosti. Poté, co jsem je poslechla, mi přikázali svléknout se do naha. Jeden pak poručil jedné z dívek, ať mi zaváže oči. „Ano pane.“ odpověděla, vzala šátek a zavázala mi oči. Její hlas mi zněl povědomě, ale nemohla jsem si vzpomenout. Trochu jsme se začala třást, ale i jsem cítila, že mně to velice vzrušuje.

Poté mně dívky, aspoň teda hádám, dovedli k židli a ohnuli mně přes ní. Poté jeden promluvil: „Teď zahájíme tvoji zkoušku, co vydržíš. V okamžiku, jakmile řekneš slovo ZASTAVTE, tak přestaneme. V případě, že nám budeš vyhovovat, jsi přijata. V opačném případě, odejdeš a už se sem nesmíš vrátit. Rozuměla jsi?“ Ano, rozuměla jsem.“ odpověděla jsem. „A ještě detail, v případě, že Tě přijmeme, budeš spankingovou partnerkou tady Koviho. On taky provede tvoji dnešní zkoušku. Rozumíš?“ dodal. Opět jsem řekla že ano.

„První část bude rákoskou.“ řekl jiný hlas. Předpokládala jsem, že to je Kovi. Na zadek mi dopadla první rána. Docela to bolelo a sykla jsem bolestí. Lehce mi dvakrát poklepal na zadek rákoskou a dostala jsem další ránu. A takhle to pokračovalo. Rány docela bolely, cítila jsem, že mi začínají téct slzy a že se sykotem už asi dlouho nevydržím. Nevím, kolikátá to byla rána, ale najednou mi z úst vyšel bolestivý výkřik. Ale přitom jsem cítila, že vlhnu. A zjistila jsem, že se mi to velice líbí. Výprask však pokračoval, nevím už, kolik jsem dostala ran, ale pamatuji si, že jsem pěkně zvlhla a vzrušila jsem se.

Najednou přestal a řekl: „Tak první část je za námi, teď přijde druhá část. Důtky.“ Nějaké ruce mně vzali a pověsili za ruce ke stropu. Stála jsem jen na špičkách. Na záda mi dopadla první rána. Vykřikla jsem bolestí. Zjistila jsem, že rákoska je proti tomu nic. Na záda mi padaly další rány. Přitom jsem zjistila, že vlhnu čím dál víc. Také jsem cítila, že toho začínám mít dost. Najednou mi z úst zaznělo: „ZAST…“ Silou vůle jsem se ovládla a spolkla jsem zbytek slova. Přesto bičování ustalo.

„Vidím, že je čas na třetí a poslední část.“ řekl Kovi. Docela mně to vylekalo. Čekala jsem, čím dostanu. Ale ono nic. Byla to asi krátká chvíle, ale já měla pocit, že je to věčnost. Najednou jsem ucítila jeho dech přede mnou. Chytil mně za vlasy, zaklonil hlavu dozadu a vnikl do mně. Začal přirážet. Sténala jsem. Udělali jsme se společně. Už jsem sice nebyla panna, ale tohle byl můj první orgasmus.

Kovi poté řekl: „Zkouška je u konce, teď se poradíme.“ Visela jsem tam se zavázanýma očima. Zase mi to připadalo jako věčnost, Slyšela jsem jen nějaký šepot. Poté ustal a ticho proříznul Koviho hlas: „Rada se rozhodla, že jsi PŘIJATA do klubu. Jestli teda trvá tvůj zájem.“ Moje odpověď byla rychlá: „Ano, mám zájem.“ Rychlým pohybem mi strhl z očí šátek. Poprvé jsem viděla svého mučitele. Vlastně ne poprvé. Vždyť je vlastně od nás ze školy, jen je o ročník výš. Jakmile mně odvázali a začala se seznamovat s ostatníma, zjistila jsem, že je skoro všechny znám.

Ale největší překvapení mi uchystala dívka, co mi zavazovala oči. Já věděla, že ten hlas mi byl povědomý. Byla to totiž Monika, které jsem dala ten dopis. Usmála se na mně. Od té doby jsme nejlepší kamarádky. Dokonce jsme se k sobě přestěhovaly. A do klubu chodíme pořád. A zažíváme tam…

Ale o tom až příště…

Návrat do seznamu povídek