Klárka II

Povídka je pokračováním povídky Klárka.

Kapitola sedmá

Paprsek ranního slunce mě pošimral na tváři. Zavrtěla jsem se pod lehkou přikrývkou. Moje saténová košilka se kousíček vyhrnula a odhalila, že spím bez kalhotek. Ale dnes se nikdo nedíval. Snad jen socha afrického buvola, která na mě shlížela z nočního stolku. Ach, jak je krásné se vyvalovat. Protáhla jsem se v zádech, mé tělo se vypnulo do tvaru luku a svaly prodchla úleva. Vlasy jsem měla rozprostřené po azurově modrém polštáři. S přivřenýma očima jsem si užívala svůj současný život.

Bydlela jsem v Praze. Martin mi zajistil útulnou, moderně zařízenou garsonku nedaleko centra. Nemusela jsem už jezdit z kolejí do Prahy za ním, ale naopak jen občas do školy ve vzdáleném Ústí. Byli jsme si blíž a já byla nevýslovně šťastná. Trávila jsem dny učením nebo procházkami Prahou, návštěvou výstav a muzeí. A oddávala se snům.

Dnes odpoledne přijde. Copak si pro mě nachystal? Už aby byly 3 hodiny. Nebavilo mě ani poslouchání rádia, ani knížka. Ta ostatně nebyla nijak poutavá. Většinu času jsem strávila sledováním vteřinové ručky mého budíku, jak sekundu za sekundou přibližuje onen okamžik. Mé oči byly stále ještě připoutány k magickému červenému prstu neúnavně rotujícímu kolem své osy, když ticho prořízl zvonek. Bylo právě 14:58:27.

Běžela jsem ke dveřím jako malá holka, když se tatínek vracel z delší cesty a kolem úst mi hrál šťastný úsměv. Popadla jsem kliku, otočila klíčem, zámek cvakl a dveře se rozletěly. Opíral se o ně celou svou vahou a téměř vpadl dovnitř. Nohou přibouchl a vrhl se na mě.

Chytil mě oběma rukama kolem pasu a hodil na postel. Jen jsem při dopadu vyhekla. Zuřivě mě začal líbat a kousat do krku a já měla pocit, že jsem znásilňovaná. Takhle nějak jsem to vždycky viděla v televizi. Ale bylo něco jiného. Čirá zvířeckost, nikdo se mě neptal na mé pocity, touhy, žádná něha a jemné doteky. Bral si mě jako zvíře. Zkusila jsem ho pohladit po tváři, ale předloktí mi tvrdě sevřel do dlaní a přibil vedle hlavy. Dorážel do mého klína a moje fialkové šatečky povlávaly pod údery jeho boků. Cítila jsem, jak je vzrušený.

Jednou rukou si sáhl dolů, rozepnul zip a vyndal svůj naběhlý penis. Byla jsem vlhká z nenadálého vzrušení. Nikdy jsme se takto nemilovali. A já byla trochu zmatená. Odtáhl mi do strany lem kalhotek a vrazil mi úd do štěrbinky. Pronikl zcela hladce, byla jsem už notně mokrá. Jeho pánev na mě tvrdě narážela a moje lůno se otřásalo pod jeho údery. Viděla jsem mu do obličeje a bylo zřejmé, jak silné vzrušení prožívá. Měl otevřené oči, rozšířené zornice svých hnědých očí a přerývaně dýchal.

Odpovídala jsem nadzvedáváním pánve, ale jen zlehka. Nechtěla jsem nijak ovlivnit jeho akt nadvlády. Bylo vidět, že jeho vzrušení dosahuje samotného vrcholu. Prudký stisk jeho rukou a drásavý výkřik doprovodily jeho orgasmus. Zůstal ve vypjaté poloze několik vteřin a pak se sesul na mé tělo. Byli jsme oba oblečeni a jediné obnažené části těla, které se vzájemně dotýkaly, byly naše tváře a jeho penis v mé kundičce.

Dnes jsem orgasmus neprožila, ale posloužila jsem svému Pánovi jako hračka. Objekt uspokojení sexuální touhy. I to mě činilo šťastnou.

"Jakpak ses včera měla holčičko?"

"Byla jsem s kamarádkou v kině."

"Tobě se líbí holky, viď?"

Mám mu říct pravdu nebo ne? Urazí se? Nebo naopak čeká pozitivní odpověď? Rozhodla jsem se promluvit pravdu.

"Ano. Líbí se mi trochu oplácanější, s velkými prsy."

"Už jsi někdy měla něco s dívkou?"

"Ne, jen jednou jsem se chvíli líbala se vzdálenější kamarádkou, ale pak jsme to obrátily v žert. Ale nejvíc chci Tebe."

Pohladil mě a v očích mu zazářila tajemná jiskřička. Vstal a sáhl do tašky.

"Měla jsi narozeniny holčičko."

Podal mi balíček v hedvábném papíře.

"Hodně štěstí a splněných orgastických snů."

Políbil mě na ústa a odešel.

Byl to můj Pán. Silný. Dominantní. S nadvládou nad mou duší i tělem. Ale dokázal být i sladký, něžný, jemný, pozorný.

Byla jsem šťastná.

Návrat do seznamu povídek