Jahody

Konečně pátek.V horké letní dny se člověku vůbec nechtělo sedět v kanceláři a tak byla ráda, že má další pracovní týden za sebou a čeká ji víkend na chalupě s kamarádkou. "Tentokrát to bude dámská jízda abychom si mohly odpočinout od chlapů. Budeme se jen tak rozvalovat a nic nedělat." oznámila jí Blanka.

Rychle vypla počítač, rozloučila se se šéfem a jela do obchodu ještě nakoupit nějaké potraviny. Zanedlouho už vedle ní seděla kamarádka a mířily k jedné malé vesničče, kde měli Blančini rodiče chatu.

"Nemohla jsem se dočkat až konečně vypadnu z města a Petr mě zase naštval tou svou žarlivostí. Představ si, že..." Blanka si Evě celou cestu stěžovala na manželovu žárlivost a Eva byla ráda, že zatím ještě není vdaná. Ve svých pětadvaceti má ještě na manželství a dítě čas. Zato její stejně stará kamarádka se vdala již před čtyřmi lety a neustále si stěžovala na manžela. Po dvou hodinách byly konečně u cíle. Eva zaparkovala u důvěrně známého domku, kde prožila s Blankou plno hezkých chvil v dětství i dospívání. Byly nerozlučnými kamarádkami již od základní školy a jelikož se i jejich rodiče dobře znali bylo nasnadě, že zde obě rodiny trávily spolecně plno víkendů.

Sotva si vybalily věci vytáhla Blanka čtyři láhve vína." To abychm dodržovaly pitný režim. Hlásili obzvlášť teplé dny," vysvětlovala zatímco hledala v kuchyni sklenice. Eva jen pokrčila rameny. Blanka není na pití moc zvyklá, asi ji opravdu tentokrát manžel pořádně naštval. Začala tedy mazat chleby s máslem a šunkou.

"Je fajn, že jsi nezapomněla koupit ten tmavý chleba," pochvalovala si Blanka a podala jí sklenici vína. " Tak na nás a ať už konečně taky najdeš toho pravého, který ti pak v manželství bude pít krev." Zasmály se a Eva jen pozorovala, jak kamarádka vypila celou sklenici naráz.

" Jestli budeš pít takovým tempem, tak za hodinu nebudeš vědět o světě."

" To taky chci".

Posadily se do velké místnosti ke stolu.

"Škoda, že nemůžeme zatopit v krbu, je na to velké horko," posteskla si Eva a upila ze své sklenky.

Blanka si zatím nalévala třetí. " Tak se napij trochu víc, ať to nemusím vypít sama," pobízela ji.

Eva se rozhodla, že pak ostatní láhve schová, ať Blanku ráno nebolí hlava. " Raději si dej něco k jídlu, ať ti to víno tak nestoupne do hlavy."

Blanka se tedy pustila do celozrnných chlebů se šunkou. Pořád nemohla shodit deset kilo, které přibrala po malém a Evě trochu záviděla její štíhlost.

" Dala bych si k tomu něco sladkého", povzdechla si." Škoda, že nás nenapadlo koupit nějaké ovoce."

Ovoce. Eva se zasmála. " Vzpomínáš si, jak jsme jako malé holky chodily krást panu Novákovi jahody a jablka ze zahrady?"

Blance se hned zlepšila nálada, když si vzpomněla, jak je nebohý obyvatel domku na konci vesnice vždycky naháněl a hrozil jim, že je přehne přes koleno.

" Kolik tomu pánovi teď může být? No, takových sedumdesát určitě, " přemýšlela. Najednou jí zazařily oči. "Co kdybychom tam zašly? Venku je už tma a je právě čas jahod. Dala bych si sladké čerstvé jahody."

Eva by jindy takový nápad hned zavrhla, ale po druhé sklence vína se cítila uvolněně a koneckonců, proč zase nezažít trochu vzrušení? Navíc je pan Novák již pořádně starý, takže je nedožene a trochu těch ukradených jahod mu vadit nebude, nehledě na to, že by to Blance zvedlo náladu.

" Tak dobře. Dojez a půjdeme na výpravu. Venku se už setmělo, tak nebude problém přelézt plot."

Sotva však Blanka dojedla stihla vypít skoro celou láhev vína a než se Eva nadála, usla její přítelkyně na pohovce.

Přesto se Eva rozhodla jít na výpravu sama. Vidina sladkých jahod byla lákavá a stejně se jí ještě nechtělo spát. Vzala si s sebou jen baterku a ani si neoblékla přes tričko svetr protože ještě bylo dost teplo. Svázala si dlouhé hnědé vlasy do uzlu a vyšla ven. Bylo před ní asi deset minut cesty na konec vesnice. Užívala si hezkého letního večera a a po třech sklenkách vína se cítila neuvěřitelně lehce, takže si nepřipouštěla žádný strach. Když se dostala k velké oplocené zahradě, rozhlédla se kolem sebe, přelezla důvěrně známý plot a zapla baterku. Všechno bylo na svém místě. Záhony se zeleninou, stejně tak i záhon s jahodami. Spokojeně se usmála, když na ni zpod kuželu světla vykoukly velké červené jahody. Bylo jich opravdu hodně, takže se nerozpakovala a začala je jíst. Když byla dost najezená, trhala je a jelikož si zapomněla vzít nějaký sáček dávala si je za volné bílé tričko a bylo jí jedno, že se na něm tvoří rudé skvrny.

Najednou za sebou zaslechla štěkot a polekaně vstala. Chtěla se dát na útěk, ale vlčák se k ní už přihnal a začal na ni dorážet. Rozklepala se a připravila se na to, že na ni pes skočí.

" Blesku k noze!"

Měla takový strach, že si ani nevšimla mladého muže, který si na ni posvítil baterkou a zvědavě si ji prohlížel od svázaných kaštanových vlasů až po štíhlé nohy v kraťasích. Obzvláště se pozastavil nad tričkem posetým rudými skvrnami, které se nadouvalo pod velkým množstvím jahod.

" Co tu děláte?! " zeptal se přísně .

Pohlédla na psa sedícího u jeho nohou a začala koktat. " Já...ja, zabloudila jsem."

" Prosím?!"

V duchu si začala nadávat, že ji napadla zrovna takováhle pitomost. Nikdo se přeci neprochází tím způsobem, že přelézá ploty.

Stál tam a stále čekal na odpověď. Rozhodla se mu tedy všechno říct po pravdě. Když skončila, svitlo mu: " Ano, vzpomínám si, jak děda říkával, že mu tu dvě holky kdysi stále chodily krást jahody. Jak se jmenuješ?"

" Eva. Jinak bych tady šla na jablka, ale ta jsou ještě nezralá," pokusila se o vtip, ale neuspěla.

" No, myslím, že bychom tedy měli jít dovnitř."

" Kam dovnitř? Tvůj děda je doma?"

" Ne, jel do lázní, tak mu to tu jako poslušný vnuk hlídám a dnes jsem měl zvlášť dobrý úlovek. Tak pojďme."

"Nikam s tebou nejdu!"

" Ale půjdeš" odpověděl klidně a pohlédl na psa u svých nohou, " je vycvičený a stačí, když mu dám příkaz."

. " To je omezování osobní svody!"

Ušklíbl se. " A to, co jsi udělala ty, byl vstup na cizí pozemek a k tomu ještě krádež. Pojď!"

Rozhodla se s ním tedy jít. Snad jej pak v klidu přemluví aby ji pustil.

Když velkou zahradou došli k domku, otevřel dveře a vyzval ji, aby vstoupila a zula se. Chodbou ji pak zavedl do obýváku a uvelebil se na pohovce, zatímco pes se usadil u jeho nohou.

" Tak co s tebou provedeme. Můj děda si s vámi užil starostí ale nikdy vás nepotrestal. Myslím, že bychom to tedy měli napravit. Asi tvou výchovu dost zanedbali, když klidně dál provádíš takové vylomeniny."

Zbledla. "Co se mnou chceš provést?" Jindy by ho považovala za atraktivního muže. Delší černé vlasy svázané do uzlu rámovaly jeho zajímavý obličej s hnědýma očima a měl štíhlou postavu šelmy. Bohužel však nyní pro ni byl stejně jako šelma i nebezpečný.

" Dlouhou dobu jste s kamarádkou znepříjemňovaly dědovi život, ale u mě ti to neprojde. Nejdřív si tě přehnu přes koleno a dostaneš na holou za to, co jsi prováděla v dětství a pak tě ještě potrestám za dnešní krádež."

Roztřásla se jí kolena, " přece mi nemůžeš nařezat jako malé holce."

Přísně na ni pohlédl, " jako malá holka jsi se chovala a proto taky jako malá holka zasloužíš seřezat zadek. I když trest za dnešní přečin bude horší, protože jsi už dospělá a já navíc nejsem z těch, kteří jen tak promíjejí."

Pohlédla mu do očí, ale dlouho nevydržela a uhnula pohledem. Cítila, že je zcela v jeho moci. Pes u jeho nohou jí připomínal, že pokus o útěk je zcela nemožný.

Všiml si jejího poraženeckého výrazu a samolibě se pousmál.

" Svlékni si šortky a kalhotky!" přikázal.

Zrudla, sklopila oči a chvějícími se prsty začala rozepínat knoflík u šortek. Chvíli trvalo, než se jí zadařilo rozepnout zip a jakmile si je začala stahovat přes boky uvolnil se okraj trička a na podlahu začaly dopadat jahody.

S potěšením sledoval, jak se jí opět žene červeň do tváří. Byl to hezký pohled na mladou ženu s rozpuštěnými vlasy, kolem jejíchž bosých nohou ležely sladce vonící jahody.

Plaše k němu vzhlédla a v duchu si nadávala za zrádnou červeň ve tvářích. Ale jak se mohla nečervenat, když na podlaze ležel důkaz její krádeže. Opravdu se chovala jako malá holka a teď za to bude muset pykat.

Opatrně, aby nerozšlapala jahody, k němu přistoupila. Snad si ani neuvědomí, že si nechala kalhotky, doufala. Když jí pokynul položila se zčásti na jeho kolena a zčásti na pohovku. Překvapeně vydechla, když ucítila, jak jí stahuje kalhotky ke kolenům.

" Za to, že jsi neposlechla můj příkaz dostaneš dalších 15 ran navíc!"

Ucítila na zadečku jeho dlaň přejíždějící po citlivé kůži a zasténala, " prosím, ne." To už ale na její bezbrannou část těla začaly dopadat první rány. Kroutila se, aby zabránila štípajícím ranám dopadat na její zadeček, ale bylo to marné. Držel ji pevně a ona se svou drobnou postavou neměla šanci vymanit se z jeho sevření. Rozhodla se tedy přijmout trest statečně a když byla nějaká rána obzvlášť bolestivá, tak zatla zuby a prsty zabořila do polštářku, který jí ležel před hlavou.

"...třicetosum, třicetdevět, čtyřicet.!

Povolila prsty svírající polštář a chystala se vstát. Přitlačil ji ale ke kolenům, takže začala protestovat. Nemohla však odolat ruce něžně přejíždějící po teplem sálající zadničce. Uvolnila se, přitáhla si polštářek pod hlavu, zavřela oči a vychutnávala konejšivé hlazení. S údivem si uvědomila vlhkost mezi stehny. Není přece možné, aby ji výprask dokázal takhle vzrušit.

Miloval, když mohl laskat zadečky rozpálené výpraskem a ten, který měl před sebou, byl obzvláště krásný. Cítil, jak se žena na jeho kolenou uvolnila a skoro by přísahal, že ji slyší příst jako spokojenou kočku. Zabloudil ukazováčkem do její zvlhlé štěrbinky a vševědoucně se usmál. Opět ji musel přitlačit na svá kolena a ona se nakonec přestala vzpouzet když ji zkušenými prsty zkoumal a z úst jí začaly unikat vzdechy rozkoše.

Nejraději by ji teď povalil na koberec a divoce pomiloval, přesto se z posledních sil ovládl, natáhl jí zpatky kalhotky, plácl přes zadeček a postavil.

" Nemysli si, že jsem zapomněl na trest za dnešní krádež jahod. Počkej tu!"

Odešel a vzápětí se vrátil s mísou v ruce.

" Posbírej jahody ze země do téhle mísy a dostaneš tolik ran, kolik jahod jsi utrhla."

Uvelebil se na pohovce a sledoval ji, jak si klekla, štíhlými prstíky brala jednu jahodu po druhé a dávala je do mísy.

" Kolik? " zeptal se, když před něj předstoupila a podávala mu ji.

Uhnula očima. " dvacet."

Ihned poznal, že lže.

" Dobrá, přepočítáme je."

Ztuhla, " myslím, že je to zbytečné. Počítat ještě umím, " snažila se zabránit katastrofě.

" Sedni si! "

Celá roztřesená poslechla a vzápětí chtěla vstát, protože ji při dosednutí zadeček zabolel. Jeho nazlobený pohled ji však přibil k sedačce a rozhodla se raději ho nedráždit.

Vstal a po chvíli se vrátil se dvěmi mísami. Všimla si, že jahody stačil opláchnout.

Položil prázdnou mísu vedle ní a plnou jí dal do klína. " Teď budeš jahody přendávat do prázdné mísy a nahlas počítat."

Polkla " já..."

" Bude to?!, " přerušil ji.

Sklonila hlavu, dala si pramen vlasů padajících jí do tváře za ucho a počítala, "...třicetšest, třicetsedum." poslední jahoda byla přemístěna do druhé mísy a ona neměla odvahu vzhlédnout. když ale nepromluvil přimněla se zvednout oči a setkat se s jeho nesouhlasným pohledem.

" Takže nejen zlodějka, ale ještě k tomu i lhářka. Vstaň!"

Postavila se.

" Ukaž ruce!"

Poplašeně k němu vzhlédla. " Prosím ne, " domyslela si, že ji chce něčím přetáhnout přes prsty.

" Bude to?!"

" Slibuji, že už nezalžu. Prosím, nebij mě přes ně, " žadonila.

Vzal ji za ruku: " nikdy bych nezbil tak něžné prstíky. Znám lepší část tvého těla k potrestání." Přitáhl si její ruku k ústům a začal olizovat prsty červené od přebíraných jahod. Vkládal si jeden prst po druhém do úst a něžně je olizoval. Totéž udělal i s druhou rukou. Zvláčněla a ani neprotestovala, když jí sundal tričko přes hlavu. Vzápětí si ale uvědomila, že na sobě nemá podprsenku a zakryla se dlaněmi.

" Ale no tak, " jemně jí ruce odsunul a kochal se pohledem na kulatá pevná ňadra. Pak před ní poklekl a olizoval jí bříško potřísněné rozmačkanými jahodami. Prsty zabořila do jeho vlasů a podařilo se jí odstranit gumičku, která je přidržovala. Vzhlédl k ní a ona si pomyslela, že s rozpuštěnými vlasy vypadá ještě úchvatněji.

Najednou ale kouzlo ustalo. Vstal, opět si svázal vlasy a nasadil přísný výraz.

" Ještě musíš podstoupit jeden trest. Pojď."

Následovala ho do místnosti, kde stal gauč.

" Svlékni si kalhotky a lehni si."

Tentokrát poslechla bez odmlouvání. Toužila se s ním pomilovat.

Jaké však bylo její překvapení, když ji otočil na břicho a než se nadála cítila, jak jí svazuje ruce a provazy upevňuje k nohám postele. Když jí přivazoval nohy, tak kopala ale bylo jí to málo platné. Nakonec skončila s mírně roztaženýma rukama a nohama vydána na milost a nemilost tomuto muži. Cítila, jak jí vsouvá pod pánev polštář a polekaně začala trhat provazy. Domyslela si, že její zadeček bude vystaven dalšímu mučení a začala prosit o odpuštění. Najednou zaslechla svištivý zvuk, otočila po směru zvuku a ztuhla. Pohled na dlouho rákosku jí vehnal slzy do očí.

" Za krádež jahod dostaneš třicetsedum ran rákoskou a za lhaní dalších deset. "

Uvědomila si, že smlouvání je zbytečné, opřela se čelem o pohovku a zavřela oči. Jasně vnímala svist rákosky, kterou zatím švihal jen do vzduchu. při každém švihnutí se její tělo polekaně napjalo, ale na vodopád ran, které pak zaplavily zadeček a stehna, nebylo připraveno. Bolestně se vzepjala když dopadla první rána a vykřikla. Zmítala se, plakala, prosila, ale nic nezastavilo příval bolesti, který s na ni valil.

V první chvíli si neuvědomila, že výprask skončil. Najednou měla ruce i nohy volné, instinktivně se stulila do klubíčka a ruce si položila na zdevastovaný zadeček. Cítila, jak je napuchlý a hlazením se jej snažila zkonejšit. Slyšela, jak odešel a dala průchod své bolesti. Slzy jí stékaly po tvářích ještě když se po několika minutách vrátil s nějakým kelímkem.

" No tak. Už přestaň plakat, " klekl si k ní a nežně jí stíral slzičky z tváří. Chtěla se od něj odvrátit, ale uchopil její tvář do dlaní a slíbával slzy až pomalu přestávaly kanout.

" Otoč se na bříško, " požádal ji.

Cítil, jak ztuhla a usmál se. " Ale ale, ty jsi mi nebojsa. Už jsi byla dostatečně potrestaná za hříchy mládí i dnešní."

Pomaloučku se otočila a sykla, když ji zadeček nesnesitelně zabolel.

Dal jí polštář pod hlavu, sedl si k jejímu zadečku a začal do něj jemně vtírat mast. Pomalými konejšivými pohyby kroužil po stehnech plných neběhlých proužků a když se dostal k přechodu mezi stehny a zadečkem, tak bolestivě sykla.

Nechala se konejšit a ani nevěděla, kdy usnula.

Ráno ji probudila vůně kávy a když zvedla hlavu položil na postel před ni tác se s snídaní a lahodně vonící kávou.

Usmála se na něj.

" Tak co. Ještě budeš chodit krást jahody? "

Lišácky na něho mrkla: " na jahody ne. Spíš začínám mít chuť na jablka tak asi počkám do podzimu."

Zasmál se.

Pomalu jedla a upíjela kávu. Věděla, že se bude muset hodně přemáhat, aby se dokázala posadit.

Mezitím co jedla, vzal kelímek s mastí a opět jí natíral bolavý zadeček a stehna.

Byla udivena, jak je jí příjemně a ani ji nepřipadlo divné, že vlastně strávila noc v domě s cizím mužem.

" Měla bych jít. Kamarádka si bude dělat strarosti, kde jsem. "

Když přišla do chaty Blanka ještě spala. Položila na stůl mísu s jahodama a usmála se.

Návrat do seznamu povídek