Felicia

Vše začalo tím, že jsem si koupil ojetou Felicii z bazaru. Jako 22 letému studentovi mě to stačilo na přemisťování z bydliště do školy vzdálené jen 15 kilometrů. Šetřil jsem si na ni přibližně dva roky takže sem chtěl ať mi vydrží a vůbec sem netušil s čím se zanedlouho setkám.

Je pěkné červnové počasí a já se vracím ze školy domů. Ještě potřebuji něco nakoupit a tak se stavuji do místního obchodu. Když se vracím, všímám si, že v mém autě sedí tři neznámí lidé a určitě si ti lidé mé auto nechtějí jen prohlížet. Běžím jak nejlépe umím, ale pachatelé utíkají pryč, protože mě zpozorovali. Hlavní viníci sice utekli ale vzadu na sedačce sem měl náhodou velmi hezký úlovek.

Ta holka nemohla utéct protože jen náhodou byla po předchozím majiteli zapnutá dětská pojistka.

Sedám do auta. Upřeně se jí dívám do očí ona však uhýbá a tvář jí zalévají tři malé slzičky.

Je to moc pohledná brunetka s milým obličejem a postavou jak má být. Tipl bych jí tak 18 let. Pro případ, že by se jí povedlo utéct, sem ji přikázal, ať mi hned ukáže občanku, ať si můžu napsat její jméno atd. do mobilu. Průkaz mi vydala až po odmlouvání, ale když jsem velmi divadelně vzal můj telefon do ruky a začal sem vyťukávat číslo 158, ochotně občanku odevzdala. Zjistil jsem, že se jmenuje Monika a že má 19 let. Vycházím z auta a kontroluji jestli je něco poškozené.

Naštěstí jsem nenašel žádné poškození což Moniku zachránilo před policií. Ti dva parchanti se tam dostali protože sem nezamknul. Byla to tedy i má chyba. To však nic nemění na tom že tu holku jen tak nepustím. Sedám si do auta a začínám konverzaci.

"Tak co, povíš mi jména těch tvých povedených kamarádů, nebo půjdeme navštívit policejní stanici?

Po této větě Monča změnila svůj výraz ještě na zoufalejší. Byla však asi počestné povahy a jméno mi vůbec nechtěla sdělit. Protože samotnému se mi taky nechce nic řešit s policií kvůli neúplné povinné výbavě a sjetým pneumatikám, volím metodu odvozu domů.

"Tak teda jedem domů pokecat si s rodiči ?

"No to je zbytečné, oni jsou na dovolené a já jsem sama doma, však můžeme se jet okolo podívat jestli mi nevěříte.“Když mě takhle přesvědčila, celkem sem jí uvěřil.

"No ale bez trestu to nepůjde holka s tím nepočítej, a ty sis ještě nevybrala z ničeho co sem ti nabídl a to můžeš být ráda , že nejedeme hned na policii!

"No když já nevím, stejně jsme ti tu nic neudělali, "začala mi pomalu tykat.

"Jo ale chtěli jste mi ukrást auto na které jsem šetřil dva roky a to se nepočítá?"

Zmlkla. Já sem se otočil dopředu a chtěl sem přemýšlet co s tou zapeklitou situací.

Jelikož rád sleduji zprávy a celkem mě zajímá co se děje okolo, doslechl jsem se, sice jen povrchně, o návrhu zákona zakazujícího fyzické trestání v domácnosti. Tím mi vykvetla myšlenka což takhle na ni použít tento druh trestu. Otáčím se zpátky k ní.

"Tak jako to ti mám dát výprask nebo jak to mám vyřešit", s nervozitou z reakce sem čekal na odpověď.

Ta však nepřišla.

"Tak si teda vyber, nebo jedu směr policie.“

"Ne tak to ne. To radši ten výprask, nechci ať se to dozví doma, to radši podstoupím cokoliv.“

Celkem mě překvapila svým přesvědčení a samozřejmě sem se v duchu zaradoval.

Nad spankingem jsem už před tím dlouho přemýšlel a vždy mě to přivedlo do varu.

A teď můžu naplácat takové kočičce. Paráda:-). V hlavě jsem si to teda rychle navrhl a řekl ji jak to teda provedeme.

"Takže podívej se, teď je pozdě a já chci jet domů a navíc mám doma rodiče. Takže se domluvíme třeba na sobotní odpoledne jo? A nemysli si že se tomu vyhneš, pokud nepřijdeš tak přijdu k vám na návštěvu a popovídám si s rodiči. Otec si tě určitě rád vezme do převýchovy". Šibalsky jsem se pousmál.

Nic jiného ji nezbývalo a tak jsme se domluvili a já ji vysvětlil kde bydlím.

Šel jsem ji otevřít dveře zvenku a vypustil ji ze "zajetí". Poprvé se mi naskytl pohled na její prdelku.

Byla moc hezká a tím jsem se těšil ještě více na sobotu.

Je sobota odpoledne a já netrpělivě čekám na 5 hodin. Přemýšlím o výkonu trestu a rozhoduji se, že ho rozdělím do dvou návštěv. První bude mírnější.

Je pět hodin a já se oblékám do košile, kalhot a do nich si zasouvám kožený pásek. Stepuju před oknem. Přibližně v 5:10. Zvoní zvonek. Tlačítkem ji pouštím přes vchod a netrpělivě čekám jak přijde nastrojená.

Otevírám dveře a v nich stojí Monika v bílých přiléhavých kalhotách a sexy tričku. Musím přiznat že ji to moc sluší. Po krátkém rozhovoru, aby nestála řeč ji vedu do obývacího pokoje.

Beru židli od stolu a dávám ji do volného prostoru. Sedám si. Jasnou gestikulací levé ruky ji ukazuji co má udělat. Monča přistupuje a zvolna se mi přehýbá přes kolena. Moc se mi to líbí, a každý moment si vychutnávám.

Když už leží šikovně přichystaná chytám okraje kalhot a začínám je pozvolná stahovat. Monika s tím ale nesouhlasí.

"Tak to ne, já nemyslela že to bude na holou! To je podvod"

"Podvod bylo to, že jste mi chtěli ukrást auto, a vzpomeň si na číslo 158.

Monika ztichla. Já jsem se ujal opět výchovné práce a kalhoty sem stáhnul přibližně do půlky stehen.

Měla na sobě klasické kalhotky v pěkném střihu a s krajkami.

"Takže aby sis to pamatovala, rozdělil sem ti trest do dvou návštěv. Dnes je ta první takže jdeme na to.“

Kalhotky putují také do půlky stehen a mě se naskýtá velmi hezký pohled. Má pevný a malý zadeček jako stvořený pro trest. Levou rukou ji chytám v boku a pevně přitlačuji ať se nevrtí. Začínám vyplácet. Rány pěkně pleskají a zadeček začíná růžovět. První rány dávám jen symbolické, ale zhruba po 8 ranách zesiluji intenzitu. Monča začíná potichu sykat a povzdechovat bolestí, kdo ví možná i vzrušení. Když dopadá dvacátá rána tak s výplatou na chvíli přestávám.

Monika rychle oddechuje a já jsem úplně vzrušený. Při pohledu na její prdelku si uvědomuji, že to není ještě adekvátní trest.

A tak začínám odepínat řemen. Monča jakožto chytrá holka poznává podle cinkajícího zvuku, že konec ještě zdaleka není

a strachem se snaží zvednout a bojkotovat výprask.

Já ji však velmi pevně přitiskuji zpátky a v pravé ruce si už zručným pohybem ve vzduchu přepuluji opasek.

"No tak chtěl sem tě ještě šetřit, ale když si chtěla utéct tak to bude horší, rovných pětadvacet.“

Napřahuji se a první rána dopadá přesně přes celý zadeček trochu našikmo. Monča hlasitě vykřikne"au".

"Jedna" počítám.

Prásk... dva.

Prásk... tři.

Zadeček už je červený a mě stále více baví pokračovat. Monča tlumeně syká a někdy ji to i ujede a hlasitě vykřikne.

jsem úplně vzrušený a ona to musí v podbřišku cítit, ale na to teď nedbám.

Prdelka už začíná být pěkně seřezaná, a proto posledních deset ran dávám spíše slabší.

Končím výprask. Monička leží přehnutá přes moje kolena a já se nemůžu ubránit tomu, že ji pohladím po zbitém zadečku. Říkám: "No jak vidím odvedl jsem dobrou práci". Natahuji jí kalhotky a dovoluji ji vstát.

Obléká si kalhoty. Pozoruji ji a moc se mi líbí jak pomalu natahuje kalhoty přes prdelku s bolestným výrazem.

"Takže zas za týden ano?"

"No když musím...“, a mizí po schodišti dolů... A já už zase začínám plánovat...

Přichází pátá hodina. Připravuji stůl do žádané polohy a vytahuji rákosku kterou jsem kdysi ukradl ze školy kdy však už sloužila opravdu jen k ukazování. Byla však krásně pružná i po letech. Rákosku sem položil našikmo doprostřed stolu. Poté jsem z ložnice přinesl celkem široký vojenský opasek. Měl délku okolo 60 centimetrů takže ho ani nemusím překládat. Najednou zvoní zvonek a já už na schodech čekám jako minule. Monča zase nezklamala a přišla oblečená velmi přitažlivě. Už od počátku se ke mě však chovala jinak než před tím, byla milejší a klidnější.

Možná to bylo tím že už to nebyla premiéra ale druhé kolo.

"Takže Moni dneska by nám zavázelo tvé oblečení takže se vysvleč do spodního prádla"

Monika byla možná ráda že nemusí úplně donaha a tak mě uposlechla.

"Tak a teď jdi k tomu stolu a přines mi tu rákosku", Monča zčervenala ale opět uposlechla a svůdně a pokorně mi ji donesla položenou na konečcích prstů.

"Tak a teď se ohni přes ten stůl". Monička opět skvěle odhadla polohu zadečku a tak nezbývalo než jí sundat kalhotky.

Kalhotky kloužou po nohou až k zemi a vše je tedy připraveno. Ujímám se tedy rákosky a první svištivým švihem nedávám Moniččiným hýždím žádnou šanci. Naskakuje první jelítko. Nebiji ji tak aby měla veliká jelita na dlouhou dobu, ale každopádně se dá říct že ji ani trochu nešetřím a na prdelce už naskakují první roztomilé růžové proužky.

Prásk... Prásk...

Po pokoji se šíří tento opakovaně tento zvuk a její vzdechy. Jsem přesvědčen že se jí to líbí.

Beru tedy ještě řemen a zakončuji trest pěti silnými ranami. Monička sténá a drží se za zadnici.

Z těch zvuků poznávám že to není jenom bolestí a tak k ní přistupuji blíže. Hladím ji po zbité prdelce a pomalu přecházím mezi nohy. Je vlhká a na mé doteky nic nenamítá a tak jsem rozhodnut. Sundávám si kalhoty a pronikám do ní zezadu. Držím ji za boky a silně přirážím. Sousedé musí šílet.

Po chvíli oba končíme v posteli a vše pokračuje.

Kolem devíti hodin ode mne Monika odchází a já ji ještě z okna pozoruji. Padli jsme si do oka a já toho hodlám využít.

Naštěstí jsme si vyměnili čísla.

Po pár dalších schůzkách přerostl náš vztah v lásku a doteď spolu šťastně žijeme a oddáváme se spankingovým hrátkám.

Návrat do seznamu povídek